Cochcárna

Vydal: Dauphin, Praha - Podlesí, 2013
Foto: Jan Horáček

Chochcárna je knížka o moderním šílenství, depresivní příběh o lidském sobectví, chamtivosti a nenasytnosti v dobovém obraze přelomu starého a nového milénia, ve společnosti, která lidi nutí skrývat se před ostatními, přetvařovat se, nasazovat si masku, přetvařovat se tak dlouho, až se maska stane vlastní tváří. To je Cochcárna! Tahle knížka je o nás a lidech kolem nás, hrdinech nového milénia, o jakých si čteme v mediálních zkratkách černých kronik, barevných magazínů a všetečných bulvárních plátků, kde každý z nás může být třeba jen na kratičký okamžik zářící superstar. Tohle je knížka o nás, o vás, vás i vás…

Jeden muž, možná dva… Muž, který se osvobodil od všeho, od života na kolenou, od všeho, co dosud dávalo jeho životu řád, od společenských konvencí, morálky a zákonů, božích i lidských, a podlehl svodům nového milénia, a ubohý malý člověk, mužíček sužovaný vším možným, strachem a nejistotou, obavami z vlastní nedokonalosti, strachem ze selhání, z pokušení sexu, moci a peněz, zločinu i trestu. Je tohle cochcárna? Jeden muž, možná dva: JUDr. Petr Man, známý pražský soudce, bohatý a sebejistý, zachumlaný do vlastních lží jako do pohodlné peřiny, ukrytý pod maskou blahosklonné žoviálnosti, do vykořeněného tatrmanství skončí v psychiatrické léčebně a má psát a mluvit o sobě; je na začátku, nebo na konci, neví, a jeho Tatrman, trápený pokušením a výčitkami jako vlastními tatrmany, Tatrman, který se pořád dokola ptá… Je tohle psychologický příběh? Je to thriller? Je to horor? Je to realita současného světa, našeho světa! I když možná je ve skutečnosti všechno trochu jinak a vy do poslední chvíle nebudete vědět, jestli víte jak. Jiří Bigas smíchal pravdu a lež, tajemství, sexuální fantazie jako sexuální úchylky, poživačnost, násilí, korupci, zločin, možná trest… A napsal mrazivý příběh o lidském sobectví, chamtivosti a nenasytnosti v dobovém obraze přelomu starého i nového milénia, ve společnosti, která lidi nutí skrývat se před ostatními, přetvařovat se, nasazovat si masku, přetvařovat se tak dlouho, až se maska stane vlastní tváří. To je Cochcárna! Můžeme mít všechno, celý svět, ale ztratíme duši.