Jiří Bigas

Praha
Český Krumlov

aliasbigas@post.cz

Poezie

V této rubrice nejsou žádné články.

 I malí lidé dělají dějiny, už proto, že je prožívají a hledají své místo, nikoli na stránkách učebnic, ale doma na proloženém kanapi a v hospodě na rozvrzané židli. A třebaže nejsou staviteli pyramid a chrámů, které přetrvají věky, i jejich kozí chlívky jsou hodny respektu, a jejich výroky, netesané do mramoru a žuly, jsou tady. Visí někde ve vzduchu, mezi kouřem z cigaret a kouřem z komínů…

Mikropovídky

Obrázky

21.07.2026 18:01
Léto Někdy slunce spálí trávu až ke kořenům. Koně pak bez chutí ukusují žluté chomáče. Švihají žíněnými ocasy po dotěrných mouchách. Jejich pysky jsou hebké jako samet. Ležíme s očima zabodnutýma do modra. Držíme se za ruce. Zavři oči a podívej se do slunka. Víří v nich červená kola....

Rožmberské povídky

21.07.2026 17:46
Kulový blesk V Rožmberku jednoho dne udeřil do baráku u řeky z čistého nebe kulový blesk. Vyhodil z domu babu i s postelí. Babě se nic nestalo, jenom dveře byly na třísky a uvnitř spoušť a všechno na cimpr campr. Tak to aspoň vypravoval Láďa na cestě od Veverek. Ve skutečnosti...